U nás doma bylo vždy místo pro čtyřnohé kamarády.Táta měl kokršpanělku a německého dlouhosrstého ohaře.Máma zase foxteriéry.Krásné a moc úspěšné jak na výstavách tak i při lovecké praxi.Když měla prodávat štěnata tak jsem před prodejem vybírala štěně které zůstane.Vybrala jsem vždy dobře.A když má mamka s chovem skončila,bylo mi to líto.V té době kdy nebyla už kokršpanělka,zatoužil táta,po několika návštěvách u známého,po drsnosrstém jezevčíčkovi.A tím přišel zlom.
První fenkou byla drobná,leč tenkrát standartní ADÉLA.Byla to věčná tulačka.Malá a drobná.Táta z nadšení že má jezevčíka zkazil co se dalo.A tak pořídil ještě pejska.A nebyl to táta kdo pejska jménem Dan učil.Bylo to přesně naopak.Daník učil tátu.Všechny zkoušky v první cenně a s plným počtem bodů.Táta byl pyšněj jakýho má skvělého psa.Byl to rozený norník.
Odešel jednoho zimního rána.Táta přivezl nového Daníka který byl stejný.také skvělý norník.Měl zvláštní chvat a lišky v noře rdousil.V červnu 1999 ale místo lišky v noře byl jezevec a to byl konec našeho Daníka.Adélka v té době už velmi stará fenka jednoho dne vyběhla naproti tátovi proti autu.neviděl jí.
Obrečely jsme je.A táta sehnal pejska Emana z Kleteckého jezu.A protože jsme měly předtím i fenku tak i já přivezla v září od pana Stejskala z Blatné Megan od řeky Lomnice.
A to je můj začátek.Má Megan se přejmenovala jak jinak než na Adélku.Zvládly jsme lesní i norovací zkoušky a odchovaly dva vrhy štěnat.V chovu po mojí Adélce zůstala BIANKA Z KASPERKU a BRIT Z KASPERKU.
K Megan jsem ještě od pana Stejskala z Blatné přivezla na konci Unora 2001 Winii drsnosrstou trpasličku,která do roka trpasličí byla.
Při změření obvodu hrudníku ovšem zapadla spíše mezi drobnější standardy.Mám štěstí na chytré holky a mé fenky jsou milé a společenské.Někdy drzé.
Ale tak to má být.Jezevčík je milý,dobrosrdečný a ve většině případech drzý.
Naše štěnata si jejich majitelé chválí a využívají je jako společníky a lovecké kamarády na které se vždy spolehnou při toulkách loveckým revírem.
Pro některé lidi zvláště pro ty kteří od nás jezevčíky měly a ještě mají je velké zklamání,že se již jezevčíkům nevěnuji.
ALE NA DRUHOU STRANU SE K JEZEVČÍKŮM URČITĚ VRÁTÍM.A ZASE K DRSNÁKŮM-JE TO MÁ KREV.